Projděte si sami
-190-7842.jpg)
Tkalcovna, bělidlo a úpravna firmy Lemberger (Slezan 01)
Firmu založil Alois Lemberger - podnikatel z Vídně, začal rovnou s výrobou textilií. Firmu zakládá r. 1865, mezi lety 1892-3 zakupuje na katastru Sviadnova a Koloredova od mlynáře Františka Jiříka mlýn a další nemovitosti, na jejich místě nechává vystavět mechanickou tkalcovnu, později také bělidlo, barevnu a úpravnu.
Textilní areál u ředitelství firmy Landsberger (ředitelství Slezanu)
Filip Landsberger získává r. 1851 povolení k zařízení tiskárny bavlněných kartounů v místech bývalého tzv. Podzámeckého mlýna. Zřídil zde s využitím starších budov novou textilní manufakturu s mandlovnou, úpravnou sukna a bělidlem.
-192-5091.jpg)
Tkalcovna III firmy Landsberger (Slezan 09)
Textilní podnikatel, Josef Munk, získává roku 1832 řádné tovární oprávnění. Mechanická tkalcovna, tzv. Munkovice, je zbudována roku 1860, ale o několik let později ji zakupuje Adolf Landsberger a firma se dále zaměřuje převážně na potisk textilií až do jejího krachu v 30. letech 20. století.
Tkalcovny I a II firmy Landsberger (Slezan 06), tvz. Málkovice, tzv. Rechle
Budovy na ulici Potoční, jež jsou posléze adaptovány na tkalcovny, kupuje podnikatel Adolf Landsberger v průběhu 60. a 70. let 19. století. V těsné blízkosti tkalcoven je po roce 1918 vystavěna dělnická ubytovna pro muže i ženy s kapacitou 200-220 lidí, jež platí za nejvýstavnější a nejlépe vybavenou ubytovnu ve městě Frýdku.
-194-8671.jpg)
Bělidlo, úpravna a tiskárna firmy Munk (Hotel Richter)
Josef Munk si na místě starého papírenského mlýna zřizuje kolem r. 1896 barvírnu a bělidlo, později k nim přistavuje úpravnu s textilní tiskárnou. Majestátní budova bělidla byla ve 30. letech 20. století vnitřně přestavěna na Richterovu tiskárnu, v současnosti má tuto budovu v majetku soukromník a provozuje zde Hotel Richter.
-195-6358.jpg)
Sklady bavlny
Prostory skladů bavlny si nechal zbudovat Adolf Landsberger podle plánů bílského architekta Carla Korna r. 1895. Disponovaly vlastní slepou kolejí pro lepší export/import komodit a výrobků. Landsberger jejich zbudováním dosáhl výrobního maxima – jeho firma nyní pokryla celý proces výroby textilie – od přádelny, přes tkalcovnu a úpravny až po expedici.
Přádelna firmy Landsberger (Slezan 07)
První slezskou přádelnu bavlny vystavěnou roku 1882 z podnětu Adolfa Landsbergera postihne v r. 1894 ničivý požár, načež je obnovena a rozšířena jako monumentální čtyřpodlažní budova. Především havarijní stav této budovy zapříčinil v r. 2014 její demolici.
Bělidlo, úpravna a tkalcovna bratří Neumannů (Slezan 10, Slezan 05)
Bratři Julius a Ludvík Neumannovi r. 1868 budují na ul. Těšínské úpravnu a bělidlo, k nimž později přistavují trojpodlažní mechanickou tkalcovnu. Po vzniku Československa je firma kvůli dluhům postupně prodána továrníku Lembergerovi. V zadní části areálu bělidla je roku 1924 zřízena elektrárna zásobující podniky jak na Těšínské, tak i na Staroměstské ulici.
Přádelna bratří Neumannů (Slezan 08)
Majestátní budova přádelny je postavena mezi lety 1889-90. Na svou dobu velmi moderní novostavba je vybavena speciálními stroji na odsávání prachu a zvlhčování vzduchu.
-199-6756.jpg)
Tkalcovna firmy Munk
Po odprodeji tkalcoven Adolfu Landsbergerovi si firma Munk nechala mezi lety 1891-2 zbudovat tkalcovnu novou. Po krachu tkalcovnu nějaký čas provozoval německý podnikatel Rudolf Tauchmann. Po znárodnění zde ještě chvíli fungoval provoz, načež se budovy proměnily ve sklady n.p. Slezan.