Naše historie

  • 1

    Letecký pohled na město

    2006

    1. července 2006 se město Frýdek-Místek stává městem statutárním a v jeho čele usedá primátor.

  • 2

    Černobílá fotografie z Hluboké ulice ve Frýdku, v pozadí chrám Panny Marie (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1999

    Frýdecký kostel Navštívení Panny Marie byl papežem Janem Pavlem II. prohlášen za baziliku minor.

  • 3

    Celkový pohled na Místek, farní kostel, zámek, nemocnice a evangelický kostel (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1955

    Po mnoha peripetiích, které provázely pojmenování města od roku 1945, byl definitivně stanoven jeho název tak, jak jej známe do současnosti – Frýdek-Místek.

  • 4

    Celkový pohled na Místek, v popředí Koloredovský most (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1943

    K 1. lednu 1943 vstoupilo v platnost spojení dvou původně samostatných měst Frýdku a Místku pod jednotným názvem Frýdek.

  • 5

    Pohledy na výstaviště výstavy Bezručova kraje pořádané v roce 1935 (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1935

    Ve Frýdku se konala první velká regionální výstava - Výstava Bezručova kraje. Celková plocha expozic byla 12 500 m², zaregistrováno bylo 157 vystavovatelů, v kulturním a včelařském oddělení pak dalších 196 vystavovatelů. Celková návštěvnost byla odhadována na více než 100 tisíc lidí.

  • 6

    Vítání presidenta T. G. Masaryka na frýdeckém nádraží v roce 1930 (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1930

    Návštěva prezidenta republiky T. G. Masaryka ve Frýdku. Masaryk v tomto roce vykonal cestu na Těšínsko, aby tím deklaroval svůj zájem o tento národnostně smíšený region. Do Frýdku přijel vlakem, na nádraží se pak konalo velké slavností přivítání zástupci obou měst i mnoha jeho obyvateli. Automobilem poté odjel směrem na Český Těšín v rámci svého dalšího programu.

  • 7

    Pohled na pomník B. Smetany ve Smetanových sadech v Místku (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1926

    V Místku se uskutečnila velká krajinská výstava – Jubilejní výstava moravsko-slezského Pobeskydí. Výstavní plochy byly umístěny po celém městě, v rámci příprav na výstavu došlo k úpravě Smetanových sadů atd. Výstava se stala velkou společenskou a kulturní akcí, které se zúčastnila aktivně či pasivně naprostá většina obyvatel města.

  • 8

    Černobílá fotografie, pohled na shromáždění na frýdeckém náměstí, v pozadí radnice

    1918

    Po vyhlášení samostatného Československa, ke kterému došlo 28. října 1918, nebylo jisté, zda se Frýdek stane jeho součástí. Vedení města bylo totiž německé. Do Frýdku však přijela česká vojenská jednotka z Těšína, která obsadila ve městě důležité úřady a strategická místa, teprve pak se vedení města přihlásilo k nové československé republice.

  • 9

    Nádraží ve F-M roku 1890 (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1871

    Byl zahájen provoz na nové trati vedoucí z Ostravy do Frýdlantu nad Ostravicí, železnice vedla i přes Frýdek, kde bylo postaveno nádraží. Nová trať umožnila obyvatelům obou měst a majitelům řady průmyslových podniků lepší a rychlejší spojení nejen s nejbližším okolím, ale prostřednictvím Severní dráhy císaře Ferdinanda, na níž byla napojena, i s dalšími místy v rámci celé Evropy.

  • 10

    1797

    Jan Nepomuk Ferdinand hrabě Pražma prodal frýdecké panství rakouské arcivévodkyni Marii Kristýně Habsburské a jejímu manželovi Albertovi. Tím se stalo Frýdecko součástí Těšínské komory, neboť po smrti kněžny Alžběty Lukrécie na konci třicetileté války přešlo Těšínsko jako odumřelé léno do držení českých králů, kterými byli Habsburkové. Ti vlastnili panství až do roku 1918, kdy jim byl všechen jejich majetek na území nově vzniklé republiky zestátněn.

  • 11

    Kostel Všech svatých - V Místku se starým hřbitovem. Hřbitov byl zrušen a roku 1913 vznikl park (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1715

    V Místku vypukla velká morová epidemie, které podlehlo mnoho obyvatel města. Nákladem místeckého měšťana Rudolfa Vidomuse a jeho manželky Rozálie byl pak jako poděkování za záchranu života před morem postaven druhý místecký kostel – kostel Všech Svatých.

  • 12

    Plastika sv. Jana Nepomuckého před zámkem (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1708

    Správy frýdeckého panství se ujal František Ludvík Vilém hrabě Pražma. Ten se „proslavil“ hlavně svými spory s frýdeckým farářem Faldynou ohledně patronátního práva ke kapli se sochou Panny Marie na Vápenkách.

  • 13

    Barevná litografie obdélníkového tvaru, zachycuje pohled na frýdecký zámek s nápisem Friedek - östliche Platzseite (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1688

    Město Frýdek zasáhl velký požár, za oběť mu padlo velké množství domů ve městě, farní kostel sv. Jana Křtitele, fara, škola, poškozen byl i zámek. Zázračně ušetřen byl ale dřevěný kříž na Hluboké ulici, byl proto přenesen do farního kostela, kde byl umístěn do nově postavené boční kaple.

  • 14

    Hlavní oltář v Mariánském poutním kostele (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1665

    Na návrší naproti frýdeckého zámku, v místě zvaném Na Vápenkách, byla umístěna pískovcová socha Panny Marie. V souvislosti se sochou byla později zmiňována řada zázraků, k místu pak chodila řada procesí s blízkého i vzdálenějšího okolí. Kolem sochy byla nejprve postavena dřevěná kaple, v 18. století pak nový kostel Navštívení Panny Marie. Původní socha se nachází v interiéru kostela, je součástí hlavního oltáře.

  • 15

    Zámecký erb na průčelí frýdeckého zámku (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1636

    Bruntálští z Vrbna prodali frýdecké panství Jiřímu hraběti z Oppersdorfu. Důvodem byly vysoké dluhy, které měli.

  • 16

    Barevná litografie obdélníkového tvaru, zachycuje pohled na kostelík sv. Jošta s nápisem St. Jodokus Kirche (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1584

    Majitelem frýdeckého panství se stal Bartoloměj Bruntálský z Vrbna. Ten si oproti svým předchůdcům zvolil Frýdek za svoje sídelní město. Místecko si olomoucký biskup ponechal, později ho pak přičlenil pod správu hukvaldského panství.

  • 17

    Pohled na město Místek z Metylovského Čupku

    1581

    Vlastníkem frýdecko-místeckého panství se stal olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic.

  • 18

    Barevná litografie obdélníkového tvaru, zachycuje pohled na Frýdek ze severu s nápisem Friedek gegon Norden (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1580

    Z tohoto roku pochází urbář frýdecko-místeckého panství, díky němu máme k dispozici informace o hospodářství na panství i v obou městech – Frýdku a Místku.

  • 19

    Mapa hukvaldského panství (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1573

    Z majetku těšínských knížat byla v roce 1572 vyčleněna tři panství, mezi nimi i frýdecké, jako tzv. status minor (menší stavovské panství). V roce 1573 pak frýdecké panství včetně Frýdku koupili bratři Matyáš a Jiří z Lohova.

  • 20

    Celkový pohled na Místek, v popředí koloredovský most (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1402

    V písemných pramenech se pro Místek objevuje vedle názvu Friedeberg nové pojmenování - Newenstetil (Nové Městko nebo Místko).

  • 21

    Pohled na město Frýdek z Místku, v popředí řeka Ostravice (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1327

    Udělení Těšínska v léno knížeti Kazimírovi českým králem Janem Lucemburským. K „vysazení“ města Frýdku v současném místě došlo v období krátce po tomto datu. Frýdek měl však svého předchůdce, osadu Jamnici, její přesná lokalizace ale není známa, i když existuje několik teorií, které Jamnici vesměs umísťují do současného katastru města Frýdku-Místku.

  • 22

    Štandl u Místku z pozůstalosti MUDr. A. Přecechtěla (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, p. o.)

    1267

    První písemná zmínka o předchůdci města Místku, osadě Friedeberg. Ta je uvedena v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu. Počátky Místku jsou úzce spojeny s existencí opevnění na Štandlu, kde byla umístěna menší vojenská posádka, která zabezpečovala zemskou hranici.